ahoj, já jsem rayna

Prvních pár let jsem se snažila svoji mysl rozsvítit pomocí self-help technik, knížek, rad, ale jak to tak bývá, člověk si něco přečte, zracionalizuje, chvíli se cítí líp, ale ve větší perspektivě se stejně nic moc nemění, i když tam aktivní snaha je. V bodě, kdy jsem věděla o svých traumatech, měla jsem perfektní mapu svého vnitřního světa, svých vzorců, co a proč se mi v životě děje a opakuje – a dělo se to dál, usoudila jsem, že terapie bude dalším krokem na mé cestě.

Má první terapeutka se věnovala klasické rogeriánské terapii slovem, což mi z pozice klienta vůbec nesedlo, a musela jsem hledat dál. Pak jsem narazila na způsob terapie, který mi změnil celý život, doslova, a kterému se  v určité formě dnes věnuji právě i sama ve své práci. Přístup do hlubin podvědomí a léčení v těchto úrovních mi otočilo realitu o 180 stupňů během prvních dvou let. Kvůli náročnosti a komplexitě mého traumatu to chvíli trvalo, ale bylo pro mě fascinující sledovat, jak rychle a efektivně se začal měnit můj pohled na svět, lidi i sebe samu již v prvních týdnech terapie. Postupně jsem se vnitřně zastabilizovala, vyřešila si vztah k sobě samotné, k rodině, k přátelům, začala jsem si aktivně nastavovat hranice, úplně jsem se vymanila z temnot přesvědčení, že život je ke mně zlý a musím ho prožít v utrpení. Ve třetím roce terapie mi zcela odešly depresivní stavy, zbavila jsem se závislosti a konečně se začala plně stavět na vlastní nohy. Změnila jsem prostředí, komunity, a můj vztah s Bohem a spirituální cesta nabrala úplně nových obrátek a výšin i hloubek, o kterých jsem si kdysi mohla nechat jen zdát.

Dnes jsem v místě, kde si užívám být naživu, kde existuji s lehkostí. Z té tíhy a šílených depresivních hlubin, kde jsem ani nechtěla existovat, jsem se dostala do toho, že naprosto miluju život a obdivuju a jsem vděčná za každý moment. Ve svém procesu jsem si prošla různými fázemi a velké téma pro mě dlouhou dobu bylo vědomé tvoření reality. V tuto chvíli jsem už v bodě jednoduchosti bytí jako takového a s otevřenou náručí přijímám vše, co ke mně přichází. Pouštím jakoukoli kontrolu (i když se to sem tam ještě ozve) a nechávám se vést tam, kde cítím, že je to pro mě správné. A větší svobodu jsem nezažila.

Beru svoji životní zkušenost a transformuji ji do pomoci a vedení druhých. V průběhu let jsem se setkala s velmi různými druhy komunit, lidmi různých přesvědčení i povah, což mi v kombinaci s mojí vlastní povahou a vzděláním umožnilo člověka vnímat bez zjednodušujících nálepek, takového, jaký přede mnou stojí, ve svojí komplexnosti a celistvosti svého příběhu. A nemůžu být vděčnější za to, kým dnes jsem já sama a kde stojím.